Michal Vocetka, křídlo USK Praha s přesnou rukou, se rozpovídal basketbalovému portálu Basketmag.cz, který vydává i jediný basketbalový měsíčník Basket, o jeho sezóně i překonaných cílech.
Michale, jak se teď po sezóně cítíte? Zkuste to vyjádřit jedním slovem.
Unavený. Sezóna byla dlouhá a v našem užším kádru toho každý odehrál hodně.
Jak hodnotíte konečné šesté místo USK po základní části MNBL a následnou čtvrtfinálovou prohru s Prostějovem 0:3? Měli jste ještě na víc?
Šesté místo je asi maximum, na které jsme mohli letos dosáhnout. Možná jsme mohli mít o něco menší odstup od pátého místa, kdybychom neztratili několik zápasů s týmy z dolní části tabulky. Na lepší umístění to ale nejspíš nebylo.
Co se týká play-off, to je pro mě trochu zklamání. Určitě jsme chtěli Prostějov alespoň jednou porazit a sérii zdramatizovat. Poměrně vyrovnané utkání jsme ale nakonec sehráli jen ve druhém zápase.
V čem byl vlastně největší rozdíl mezi vaším týmem a Prostějovem?
Ten největší rozdíl byl samozřejmě v síle kádru. Prostějov je velmi zkušené družstvo, navíc se jim letos podařilo tým výborně poskládat. Kromě základní osy hráčů mají velice kvalitní lavičku a musím přiznat, že ve čtvrtfinále byli téměř ve všech činnostech lepší než my. Pro nás je škoda, že jsme play-off neodehráli v optimální herní pohodě, jako některé úseky základní části. Pak to mohlo být třeba o něco zajímavější...
V průběhu celé sezóny USK obrovsky spoléhal na dvojici Američanů - McKaye a Forda. Jak byste je z pozice spoluháče charakterizoval?
Pro oba to byla první profesionální sezóna v kariéře a museli poznávat spoustu nových věcí. Přesto byl Myles nejlepším střelcem a Trey zase doskakovačem. To podle mého hovoří za všechno.
Někdy to ale působilo, že oba Američané hrají příliš individualisticky. Jak se vám s nimi na hřišti spolupracovalo?
Spolupráce nebyla špatná, je ale pravda, že jsme hráli něco jiného, než jsme byli zvyklí z předchozích sezón. To ale bylo způsobeno právě tím, že jsme v týmu měli rozehrávače - skórera a naopak nám chyběl klasický pivot.
Vy jste patřil po celou sezónu mezi klíčové hráče USK. Jak byste zhodnotil své letošní výkony?
Sám sebe velice nerad hodnotím, to radši přenechám ostatním. Jsem ale moc rád, že jsem dostával hodně herního prostoru a snažil jsem se to pochopitelně trenérům v každém utkání vracet. Na druhou stranu vím, že mám stále co zlepšovat - a to hlavně na obranné polovině hřiště.
Zraky všech basketbalistů, kterým už skončila sezóna, se začínají stáčet k té následující. Můžete prozradit, zdali budete pokračovat v dresu USK? A co obecně očekáváte od následujícího ligového ročníku?
To můžu říct jasně: očekávám minimálně stejné výsledky pro náš tým jako letos, tedy šesté místo a výš! (MIchal Vocetka na dotaz ohledně svého angažmá explicitně neodpověděl, z jeho slov je ale patrné, že počítá s pokračováním své kariéry v barvách USK - pozn. autora)
Příští sezóna je ale ještě daleko. Teď je potřeba především pořádně zregenerovat. Jaký máte nyní "posezónní" program?
Než začneme zase trénovat, měli bychom mít dva až tři týdny volno. Můj odpočinek bude v tu dobu zahrnovat studium a samozřejmě nějakou tu dovolenou. Tu si nenechám ujít!
Autor článku: Matěj Sýkora
