Samotný úvod střetnutí se nesl ve znamení oboustranné nervozity a střeleckého hledání. Skóre sice otevřela nová akvizice hostů Lamb Autrey, ale brzy se ukázalo, že hlavní slovo budou mít defenzivy. Důležitý impuls naší hře dodal Matěj Šafařík, jenž se na obranné polovině blýskl ukázkovým blokem. Tým se postupně dostal do tempa a po sedmi minutách hry si vypracoval mírné vedení. To se nám podařilo udržet až do konce první periody, kterou úspěšnou střelou v posledních vteřinách uzavřel Ondřej Švec. Ve druhé části se Hanáci snažili manko vymazat, ale naše obrana náporu odolala a do šaten se odcházelo s nadějným desetibodovým rozdílem.

Klíčový zlom, který zcela změnil ráz utkání, přišel ve třetí minutě třetího dějství. Hameir Wright byl potrestán čtvrtou osobní a vzápětí i technickou chybou, což pro něj znamenalo předčasný konec. Olomoucko vycítilo obrovskou šanci, okamžitě využilo našeho oslabení a během chvíle smazalo sedmibodový rozdíl a hra se náhle vyrovnala. Náš tým se v této kritické pasáži musel maximálně semknout, aby soupeře nepustil do trháku, a do závěrečné čtvrtiny si s vypětím všech sil přenesl pouze těsnou tříbodovou rezervu.

V posledním dějství se sice Sovám povedlo na malou chvíli odskočit na osm bodů, ale Olomoucko rozhodně nesložilo zbraně. S blížícím se koncem na oba celky padla ofenzivní deka a každý bod měl cenu zlata. Hosté neustále stupňovali tlak a dvě minuty před koncem stáhli rozdíl na pouhé tři body. Závěr už byl jen bojem o přežití. Když se po útočném doskoku prosadil Autrey a snížil na rozdíl jediného bodu, bylo zaděláno na infarktovou koncovku. Tíhu okamžiku na sebe v tu chvíli vzal Jalen Montgomery. Nejprve těžkou střelou minutu před koncem vrátil týmu klíčové tříbodové vedení a vzápětí úřadoval i na obranné polovině, kde důležitým blokem zastavil útok hostů. Náš následný ofenzivní pokus sice úspěšné zakončení nepřinesl a dal soupeři ještě jednu naději, ale v úplně poslední akci zápasu už Olomoucko svůj těžký pokus za tři body na vyrovnání neproměnilo. Folimanka si tak mohla po obrovském dramatu konečně zhluboka vydechnout.

Velkou radost přinesl fanouškům i samotné kabině také návrat Jakuba Soldána do sestavy. Ten odehrál svůj poslední duel na začátku ledna v Chomutově, kde si přivodil zranění, a po následné operaci i pečlivé rekonvalescenci opět naskočil do zápasu.

Zisk prvního místa ve skupině a parádní série čtyř výher v řadě jsou obrovským povzbuzením, ale kalendář soutěže je neúprosný. Nyní nás totiž čeká velmi náročný trojboj na hřištích soupeřů. Ten odstartuje hned ve středu na pražské Královce, tedy na palubovce, kde jsme v probíhající sezoně ještě nedokázali zvítězit. Současná vítězná vlna je tak ideální příležitostí toto prokletí konečně zlomit a potvrdit naši sílu i na půdě, která k nám zatím nebyla vůbec vlídná.