Výkony družstva sov do patnácti let měly v průběhu turnaje vzestupnou tendenci. I díky tomu se mohl tým znovu po dvou letech představit ve finálovém utkání, které se v naší domácí hale na Folimance hrálo před solidní diváckou kulisou, a které bylo zároveň live přenášeno televizní stanicí Sporty TV.

V něm se nakonec více radoval domácí celek, který zvítězil ve finálovém klání 82:89 a mohl tak nad hlavu zvednout putovní trofej.

Atmosféru turnaje Vám přiblížíme rozhovorem s trenérem Miroslavem Pavlovićem.

Odehráli jste šest utkání v průběhu tří dnů, zvládli to kluci po fyzické stránce?

MP: Šest utkání během tří dnů je vždy těžké zvládnout, ale kluci si poradili z velké části i díky tomu, že jsme hráli ve velmi široké rotaci a prakticky každý odehrál reálné minuty, tudíž si tu zátěž rovnoměrně rozložili.

Které utkání bylo podle Vás pro kluky nejtěžší?

Nejtěžší utkání bylo rozhodně finále, kde jsme se střetli s College Basketball Borgomanero, jež byli v minulé sezóně neporaženým regionálním mistrem v domácí. soutěži a dlouhodobě patřáí k nejlepším italským mládežnickým týmům. Střetli jsme se nimi podruhé během těch tří dnů, přičemž to první střetnutí ve skupině jsme prohráli rozdílem 16ti bodů, což kluky výrazně motivovalo ukázat, že jsou tým s charakterem. Ve finále jsme i přes únavu hráli ve vysokém tempu s tvrdostí a agresivitou. Díky tomu, že jsme nepolevili a ve třetí čtvrtině soupeře přehráli v útoku, jsme se dostali do vedení, které jsme udrželi až do konce. 

Je něco, co se Vám nelíbilo a musíte to zlepšit?

MP: Rozhodně musíme zapracovat na komunikaci v obraně a následné rotaci. Dále se musíme lépe naučit pracovat s fauly, jelikož to je podmínkou, abychom mohli hrát náš agresivní styl obrany. Co se týká útoku, určitě lepší spacing, pohyb hráčů bez míče, trpělivost a přechod z rychlého protiútoku do set offense. Ve zkratce je před námi stále dost práce. 

Jak hodnotíte individuální výkony, překvapil Vás někdo?

MP: Překvapilo mě hned několik hráčů hlavně svým odhodláním a bojovností kterým přinesli týmu spoustu energie z lavičky, takže jim putuje obrovská pochvala. Respekt si rozhodně zaslouží i Tobiáš Toman, který se potýkal během celého turnaje se zraněním a i přes bolest podával plnohodnotné výkony. Edwin Adjei ukázal obrovský individuální posun od začátku sezóny a výborně využil svých fyzických parametrů a dominoval na doskoku. Výborné výkony podali i Kristián Šobr a Tadeáš Kotisa, kteří byli schopni přebrat otěže, když se ostatním hráčům tolik nedařilo. Samozřejmě nemůžu nezmínit MVP celého turnaje Čeňka Komárka, který během turnaje ukázal, že dokáže dělat to co týmu pomůže vyhrát a dokázal pozvednout i své spoluhráče, udělal důležité kroky k tomu, aby se stal pravým vůdcem tohoto týmu po všech stránkách a ne pouze po té bodové.

Za co by jste celý tým mohl pochválit ?

Rozhodně kluky musím pochválit že i přes ne příliš povedený vstup do turnaje, byli schopni se zlepšovat každým zápasem a poučit se z předešlých chyb. Během turnaje jsme si vybudovali silnou vzájemnou důvěru a všichni hráči uchopili pevně svou roli a dělali maximum, aby ji plnili. Každý hráč byl pro tento úspěch velmi přínosný a jsem rád, že můžu říct, že jsme tohoto výsledku dosáhli společně, jako tým.

Určitě bych chtěl pochválit i rodiče kteří v hojném počtu doprovázeli své syny během celého turnaje. Taktéž mi udělalo radost že na finále dorazili podpořit někteří hráči A týmu mužů, odchovanci klubu i kluci ze starších kategorií, všem bych chtěl tímto poděkovat!

KONEČNÉ POŘADÍ

1. USK Praha, 2. College Borgomanero, 3. Slovakia Select, 4. Sršni Písek, 5. UKS Bialoleka, 6. Sokol Pražský, 7. Válečníci Děčín, 8. BK LOKO Plzeň, 9. SSC Ploskyriv 10. Dukes Klosterneuburg

Do ALL-STAR 5 byli nominování za USK Praha Kristián Šobr (BA Sparta). MVP turnaje byl zvolen Čeněk Komárek #23.